Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Syndrom vyhoření u plavců mládežnických kategorií
Slámová, Jana ; Zenáhlík, Aleš (vedoucí práce) ; Hubená, Kristýna (oponent)
Název: Syndrom vyhoření u plavců mládežnických kategorií Cíle: Cílem práce bylo systematicky zmapovat a analyzovat odborné poznatky o syndromu vyhoření u závodních plavců do 18 let. Metody: Tato práce byla zpracována ve formě přehledové studie. Konkrétně bylo účelem se co nejvíce přiblížit designu scoping review. Vyhledávání relevantních zdrojů probíhalo na základě předem stanovených kritérií v databázích Scopus a Web of Science, pro doplnění byl použit také vyhledávač Google Scholar. Výsledky: Bylo nalezeno 7 odpovídajících článku, z čehož se 5 studií zabývalo faktory souvisejícími se vznikem syndromu vyhoření u mladých plavců, jedna obsahovala porovnání hodnot vyhoření mezi plavci a hráči volejbalu a jeden článek zkoumal psychometrické vlastnosti Dotazníku vyhoření sportovce, který byl upraven pro děti do 13 let. Výsledky pocházející z analýzy těchto článků ve většině případů potvrdily hypotézy týkající se syndromu vyhoření u sportovců, navzdory předpokladu však nebyl prokázán pozitivní vztah mezi ranou specializací a rozvojem vyhoření. Klíčová slova: syndrom, vyhoření, maladaptivní, plavání, mládež, odchod
Žáci ohrožení předčasným odchodem ze střední odborné školy
Příhodová, Vladimíra ; Dvořák, Dominik (vedoucí práce) ; Straková, Jana (oponent)
Diplomová práce je primárně zaměřena na studium žáků střední odborné školy, kteří jsou ohroženi nedokončeným vzděláváním. V souvislosti s touto problematikou jsou v úvodní části textu charakterizovány škola a školské zařízení, ve kterých výzkum probíhal, a možné obecné důvody odchodů, jako jsou absence a neúspěšné ukončování studia. Empirická část práce za použití metod kvalitativního výzkumu předkládá případové studie žáků se zvýšeným rizikem předčasného odchodu při studiu na střední odborné škole. Z práce vyplynula řada faktorů, které mohou ovlivňovat vzdělávací dráhu žáka, včetně dobrého výběru oboru a skutečného zájmu o žáky ze strany učitelů. V neposlední řadě se tato práce dotýká problematiky distanční výuky v době covidu-19 a jejího vlivu na zkoumané žáky. KLÍČOVÁ SLOVA střední odborné vzdělání, nedokončování vzdělání, distanční výuka, pandemie covid-19
Success, dropout and problem delimination in the Czech higher education policy
Stiburek, Šimon ; Mouralová, Magdalena (vedoucí práce) ; Kohoutek, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou studijní (ne)úspěšnosti na vysokých školách a její reflexí ve veřejné politice. Strategické dokumenty Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy označovaly studijní neúspěšnost za problém už v letech 2000 a 2005, vždy ale byla navržena jen dílčí a vágní opatření, ani ta často nebyla implementována a podíl studentů, kteří odcházejí z vysokoškolského studia bez diplomu, každoročně narůstá. Práce zkoumá tuto skutečnost perspektivou "vymezování problému" ve veřejně-politickém procesu a zjišťuje že řada významných aktérů, kteří ovlivňují formulaci politiky, není přesvědčená, že vůbec jde o problém a že by tento měl být řešen veřejně-politickými nástroji. Zdá se, že žádnému aktérovi se zatím nepodařilo prezentovat problém jako dobře strukturovaný a tedy prakticky řešitelný. Kromě nedostatečné shody na relevantních hodnotách a cílích hraje roli i (vnímaná) absence vhodných prostředků k účinnému řešení, které by současně nebylo v rozporu s jinými hodnotami - zejména snahou o zvyšování kvality vysokého školství. Při konfrontaci sdílených představ hlavních aktérů o mechanismech a příčinách studijní neúspěšnosti s dostupnými teoretickými pracemi, realizovanými výzkumy i výpověďmi samotných studentů se přitom zdá, že vhled tvůrců politiky do problematiky je v řadě...
Studijní neúspěšnost z pohledu veřejných vysokých škol
Richterová, Kateřina ; Vlk, Aleš (vedoucí práce) ; Fliegl, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá studijní neúspěšností na veřejných vysokých školách v České republice. Hlavním cílem bylo zjistit, jak na stále rostoucí studijní neúspěšnost pohlíží samotné vysoké školy, na základě čeho se postoje vysokých škol liší, jak velkou pozornost školy věnují studijní neúspěšnosti ve svých výročních zprávách a dlouhodobých záměrech a jaký vliv mají na školy národní či nadnárodní politiky. Odpovědi na výzkumné otázky byly získány pomocí analýzy sekundárních dat (literatury, výzkumů, veřejně politických dokumentů, výročních zpráv a dlouhodobých záměrů vysokých škol) a analýzy primárních dat (expertních polostrukturovaných rozhovorů se zástupci vysokých škol, semináře týkající se studijní neúspěšnosti, odborné praxe na MŠMT). Z analýzy dat vyšlo najevo, že pro většinu vysokých škol je studijní neúspěšnost problém, jelikož každým rokem stoupá. Velká většina z nich ale na studijní neúspěšnost pohlíží skrze pragmatický pohled a to zejména v důsledku systému financování. Na školy dále působí několik dalších vnějších a vnitřních faktorů, které mají vliv na jejich chování a postoje vůči studijní neúspěšnosti, ale zmíněný pragmatický pohled je zcela zásadní.
Success, dropout and problem delimination in the Czech higher education policy
Stiburek, Šimon ; Mouralová, Magdalena (vedoucí práce) ; Kohoutek, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou studijní (ne)úspěšnosti na vysokých školách a její reflexí ve veřejné politice. Strategické dokumenty Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy označovaly studijní neúspěšnost za problém už v letech 2000 a 2005, vždy ale byla navržena jen dílčí a vágní opatření, ani ta často nebyla implementována a podíl studentů, kteří odcházejí z vysokoškolského studia bez diplomu, každoročně narůstá. Práce zkoumá tuto skutečnost perspektivou "vymezování problému" ve veřejně-politickém procesu a zjišťuje že řada významných aktérů, kteří ovlivňují formulaci politiky, není přesvědčená, že vůbec jde o problém a že by tento měl být řešen veřejně-politickými nástroji. Zdá se, že žádnému aktérovi se zatím nepodařilo prezentovat problém jako dobře strukturovaný a tedy prakticky řešitelný. Kromě nedostatečné shody na relevantních hodnotách a cílích hraje roli i (vnímaná) absence vhodných prostředků k účinnému řešení, které by současně nebylo v rozporu s jinými hodnotami - zejména snahou o zvyšování kvality vysokého školství. Při konfrontaci sdílených představ hlavních aktérů o mechanismech a příčinách studijní neúspěšnosti s dostupnými teoretickými pracemi, realizovanými výzkumy i výpověďmi samotných studentů se přitom zdá, že vhled tvůrců politiky do problematiky je v řadě...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.